Svět se mění rychleji než kdykoli předtím. Klimatické změny, geopolitické napětí a narušené dodavatelské řetězce vystavují firmy tlaku. Zatímco někteří to vnímají jako hrozbu, pro jiné to představuje příležitost.
Udržitelné nakupování a chytrá výroba nejsou jen módní výrazy, ale strategická rozhodnutí, která určí, kdo bude v budoucnu v čele (a kdo zůstane pozadu). Ve svém odborném blogu Ronald Batenburg vysvětluje, jak jako firma nakupovat udržitelným způsobem.
Evropa stojí na křižovatce. Mezi lety 2000 a 2024 se její průmyslová základna zmenšila o čtvrtinu. Závislost na dodavatelích mimo Evropu a na fosilních palivech nás činí zranitelnými vůči krizím. Evropská komise se proto prostřednictvím iniciativy „Clean Industrial Deal“ plně zaměřuje na reindustrializaci, ekologizaci a optimalizaci nákladů.
Zároveň roste tlak na suroviny: zásoby sladké vody se tenčí, lesy mizí a suroviny se stávají vzácnějšími. To představuje přímou hrozbu pro kontinuitu podnikání. Inovace však zároveň otevírají nové trhy: chytrá a udržitelná řešení přitahují nové zákazníky a snižují závislost firem na kolísajících cenách a dovozu.
Co je to udržitelné zadávání veřejných zakázek (a proč jde o víc než jen o „ekologické chování“)?
Udržitelné nakupování znamená činit informovaná rozhodnutí v rámci celého dodavatelského řetězce: od výběru materiálů a dopravy až po pracovní podmínky. Společnost Philips tak od roku 2020 nakupuje pro své obaly výhradně dřevo s certifikátem FSC nebo PEFC a od svých dodavatelů vyžaduje účast v programu Supplier Sustainability Program. Výsledkem je snížení emisí CO₂, nižší náklady na likvidaci odpadu a posílení vztahů s dodavateli.
Společnost Interface (výrobce kobercových čtverců) používá výhradně recyklované vlákno a vyvíjí dokonce produkty s negativní uhlíkovou stopou. Díky tomu si získala přízeň velkých mezinárodních zákazníků, jako jsou Google a ING.
Inteligentní výroba jako druhý pilíř
Inteligentní výroba se opírá o technologie, data a automatizaci, jejichž cílem je zajistit efektivnější, flexibilnější a udržitelnější provoz. Příkladem je Industry 5.0: využití umělé inteligence, internetu věcí a robotiky k optimalizaci procesů v kombinaci s lidskou odborností a vytvářením společenské hodnoty.
Velkou roli hraje také energetická účinnost, například díky přechodu na solární a větrnou energii nebo obnovitelné zdroje tepla. Lokalizace (přesunutí výroby blíže k odbytišti) snižuje rizika a zkracuje dodací lhůty. Společnost ASML využívá digitální dvojčata a senzory IoT pro preventivní údržbu, čímž se snižují prostoje a omezuje plýtvání. Továrna na zmrzlinu společnosti Unilever v Hellendoornu částečně využívá obnovitelné zdroje tepla a pomocí inteligentního softwaru dosahuje o 15 procent menšího plýtvání.
Jaké konkrétní výhody přináší udržitelné zadávání veřejných zakázek a inteligentní výroba?
Společnosti, které sázejí na udržitelné nakupování a inteligentní výrobu, z těchto snah viditelně těží. Například přepracování obalů a použití udržitelnějších materiálů vedlo ve společnosti Philips k podstatným úsporám v řádu milionů eur. Tato transformace otevírá nové možnosti i v obchodní rovině: společnosti Interface se díky svému udržitelnému přístupu podařilo získat přístup k mezinárodním výběrovým řízením, jejichž podmínky konkurenti nedokázali splnit.
Kromě toho přesun výroby do blíže ležících lokalit snižuje závislost firem na složitých globálních dodavatelských řetězcích. Kratší dodací lhůty a menší náchylnost k narušení dodávek zvyšují odolnost vůči krizím. A v neposlední řadě: organizace, které prokazatelně fungují udržitelným způsobem, budují silnou značku zaměstnavatele a častěji přitahují mladé a motivované talenty.
S čím se firmy potýkají?
Cesta k udržitelnému nákupu a výrobě však není bez překážek. Často jsou zapotřebí značné počáteční investice do technologií, výzkumu a vývoje a certifikací. Navíc je v mnoha odvětvích obtížné získat spolehlivé údaje z celého dodavatelského řetězce, což činí měření skutečného dopadu i nadále složitým.
K tomu je třeba připočítat, že firmy se potýkají se složitými a rozmanitými právními předpisy, které se v jednotlivých zemích mohou výrazně lišit. Také nejistota ohledně doby návratnosti investic do inovativních řešení vede k tomu, že některé organizace jsou v tomto ohledu zdrženlivé.
Proč to někteří ještě nedělají
U části firem se pozornost stále soustředí především na krátkodobé výsledky, což ztěžuje odůvodnění dlouhodobých investic. Často navíc chybí informace o dostupných dotacích a programech, jako jsou Horizon Europe nebo Inovační fond. Někdy také panují obavy, že zavádění udržitelnosti naruší stávající procesy.
Zároveň roste tlak ze strany zákazníků a partnerů v dodavatelském řetězci na zvyšování udržitelnosti. Vládní orgány nabízejí štědré dotace a výhodné možnosti financování, díky čemuž se investice stávají atraktivnějšími. Navíc přináší takové jednání v současné době často konkurenční výhodu při výběrových řízeních i na exportních trzích.
Odborníci tento moment přirovnávají k první průmyslové revoluci, avšak s jedním zásadním rozdílem: tentokrát jde o růst v souladu s planetou. Firmy, které se dnes rozhodnou pro udržitelné nakupování a inteligentní výrobu, budují silnou, do budoucna odolnou a zároveň ziskovou společnost.
Nečekejte a změňte to
Otázkou tedy není, zda se odvětví mění, ale jak rychle a chytře se s touto změnou přizpůsobíte. Udržitelný nákup a chytrá výroba nejsou žádné luxusní projekty, ale klíč k podnikání, které obstojí i v budoucnosti.
Firmy, které začnou dnes, budou zítra mezi lídry: budou efektivnější, ziskovější a atraktivnější pro zákazníky i investory. Volba je na vás: Budete se držet starých vzorců, nebo se vydáte směrem k čistší, chytřejší a odolnější budoucnosti?
5 rychlých kroků, jak začít
1. Zmapujte svůj současný dopad – změřte spotřebu energie, toky materiálů a emise CO₂ v rámci celého řetězce.
2. Vyberte si snadno realizovatelný rychlý úspěch – například přechod na recyklované obalové materiály nebo opatření na úsporu energie.
3. Zapojte dodavatele a zákazníky – stanovte společné cíle v oblasti udržitelnosti a dohodněte se na způsobu jejich sledování.
4. Využijte dotace – například z programů Horizont Evropa, SDE++ a regionálních inovačních fondů.
5. Začněte v malém měřítku a rychle rozšiřujte – začněte s pilotním projektem, poučte se z něj a úspěšná opatření pak zavádějte v širším měřítku.
Tip: Naplánujte si do 30 dnů interní schůzku, na které tyto kroky projdete, a ještě zítra se rozhodněte, s čím začnete.



.jpg)


























































































