Od zdánlivé stability k řízení rizik: Co si musí energetické a dopravní společnosti osvojit před rokem 2026

Od zdánlivé stability k řízení rizik: Co se musí energetické a dopravní společnosti naučit s ohledem na rok 2026

Fernando Vázquez, poradenský partner ve společnosti ERA Group

V posledních letech jen málokteré odvětví přitahovalo takovou pozornost firem jako energetika a doprava. Po sérii otřesů, které prověřily rozpočty, dodavatelské řetězce i provozní modely, přinesl rok 2025 pocit částečné úlevy. Ceny se v některých případech ustálily a období extrémní volatility je již za námi. Bylo by však chybou vykládat tento vývoj jako návrat k normálu.

S ohledem na rok 2026 nespočívá skutečná výzva ani tak v úrovni cen, jako spíše ve složitosti, která je obklopuje. Energetika a doprava zůstávají klíčovými oblastmi nejen kvůli jejich vlivu na konečný výsledek, ale také kvůli tomu, že mohou znásobit provozní, finanční a strategická rizika.

Když stabilita již není synonymem normálu

V energetickém sektoru má Evropa nejhorší fázi krize z roku 2022 již jednoznačně za sebou. Ceny elektřiny a plynu klesly ze svých maxim a v průměru směřují k větší stabilitě. Nadále však zůstávají výrazně vyšší než před krizí a především vyšší než v jiných regionech, jako jsou Spojené státy. Tento rozdíl představuje pro evropský průmysl strukturální nevýhodu v vysoce konkurenčním globálním prostředí.

K tomu se přidává zásadní změna ve skladbě energetických zdrojů. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie, které již tvoří přibližně polovinu evropské výroby elektřiny, sice snížil závislost na fosilních palivech, ale zároveň přinesl větší cenovou volatilitu. Energie je dnes čistší, ale také hůře předvídatelná, což komplikuje rozpočtové plánování a řízení rizik.

V oblasti dopravy a logistiky nebyl rok 2025 rokem náhlých cenových změn, ale spíše obdobím přizpůsobování se vývoji na trhu. V silniční dopravě byla relativní stabilita doprovázena oznámeními o mírném zvýšení cen pro rok 2026, které bylo způsobeno především mzdovou inflací a vyššími náklady na údržbu. Palivo se i nadále účtuje jako samostatný příplatek, což přináší další nejistotu.

Námořní doprava již překonala extrémní výkyvy z předchozích let a zaznamenala výrazný pokles sazeb, i když volatilita zůstává na vysoké úrovni. K tomuto scénáři přispívá i nárůst „nearshoringu“ (přemístění části výroby a nákupu na bližší trhy), který předefinovává tok zboží a mění rizika spojená s mezinárodní přepravou. Zároveň dopravci zaujímají defenzivnější postoje, zvyšují příplatky a omezují své riziko, což snižuje manévrovací prostor přepravcům.

Naučit se rozhodovat v méně extrémním, ale složitějším prostředí

Společné ponaučení z oblasti energetiky a dopravy je jasné. Otázkou pro rok 2026 již není pouze to, jak snížit náklady, ale zda organizace skutečně chápou, kde se soustřeďují jejich rizika a jak mohou tato rizika ovlivnit marže, provoz a úroveň služeb.

Digitalizace, transparentnost dat a diverzifikace dodavatelů již nejsou pouhými volitelnými iniciativami, ale staly se základními prvky řízení. Pokud budou společnosti tyto oblasti vnímat jako strategická rizika, a nikoli pouze jako položky v rozpočtu, budou moci posílit svou odolnost, aniž by tím ohrozily svou konkurenceschopnost.

Zdánlivá stabilita může být zavádějící. Společnosti, které umí předvídat vývoj, zajistit si výhodné podmínky, když to trh dovolí, a přijímat rozhodnutí na základě dat, budou lépe připraveny obstát v konkurenčním prostředí, které sice nebude tak extrémní jako v posledních letech, ale i nadále zůstane náročné a složité. V roce 2026 nezvítězí ti, kdo reagují nejrychleji, ale ti, kdo rizika pochopili jako první.